Přírodní písky

Písek je nezpevněný klastický sediment proměnlivého složení, jehož zrna mají velikost od 0,05 do 2 mm. Vzniká rozpadem mateřských hornin a je buď reziduální (netransportovaný), či jsou úlomky transportovány vodou, větrem či ledem a následně uloženy na jiném místě (re-depozice).

Dělení

• dle velikosti zrna
  • jemnozrnný (0,05–0,25 mm)
  • středně zrnitý (0,25–0,5 mm)
  • hrubozrnný (0,5–2 mm)
• petrografické – obdobně jako u dělení pískovců
  • křemenný
  • arkózový
  • drobový
• speciální druhy
  • glaukonitový – obsahující minerál glaukonit
  • vápencový – mateřskou horninou byl vápenec
  • korálový – obsahuje úlomky korálů
  • žulový – mateřskou horninou byla žula

• dle původu
  • mořský – např. plážový písek (bývá zrnitostně vytříděný)
  • jezerní – místem sedimentace byla jezera
  • říční – na říčních terasách či přímo v řečišti
  • glaciofluviální – vytvářený při sunutí ledovců
  • vátý – typický např. pouštní písek či písky u pobřeží moře

Užití

• stavebnictví – největší množství
• slévárenství – formy pro kovové odlitky
• sklářství – zejména čisté křemenné písky pro výrobu křišťálového skla
• cihlářství – jako ostřící materiál
• chemický průmysl – jako filtrační materiál
• průmysl – leštící, brusný materiál

Výskyt

• Česko
  • neogenní (mořské) písky v pásmu lemující okraj Českého masívu od Znojma po Ostravsko
  • neogenní jezerní písky v chebské pánvi, sokolovské pánvi, jihočeských pánvích (třeboňská, budějovická) a žitavské pánvi
  • glaciofluviální písky v severních Čechách a ve Slezsku (Opavsko, Osoblažsko, Krnovsko)
  • říční písek v terasách a korytech řek Labe, Vltava, Morava, Jizera apod.
  • váté písky v okolí řeky Labe a dolního toku Moravy (materiál pochází

Zdroj informací je Wikipedie

• • většinou z říčních teras)
  • reziduální písky (zvětralé pískovce) v Českém ráji či okolí Blanska